Historie

Na ostrohu, který se zvedá od Nových Hradů, můžeme spatřit malý kostelík. Jeho silueta na nás dolů shlíží přes borové větve. Vesnička pod ním patří k jedněm z nejstarších: uvádí se už r. 1142 jako ves klášteru sedleckého. Zemřelý Mons. Josef Malý, morašický farář, velký znalec kraje, o Chotovicích napsal: „V Chotovicích patrně sedlecký klášter dal podnět k postavení kostela a fary, a to snad brzy po svatořečení sv. Prokopa, které bylo v Římě roku 1204. Snad to bylo ještě dříve, než byl postaven kostel sv. Jakuba Staršího v Nových Hradech……“

V zakládací listině cisterciánského řádu sv. Bernarda je uvedeno jméno vesnice Hotovice, což historikové přepisovali jako Holovice či Chotusice, ale jsou to naše Chotovice, které se i později v seznamu kostelů nového biskupství Litomyšl uvádějí pod jménem Kochovitz, tedy chybně. Z farářů známe jediného Řehoře, který si snad r. 1406 vyměnil faru s Havlem, ale už následujícího roku tam zemřel. Ví se pak, že v husitské době se stal kališnickým, zvláště za doby, kdy přívrženci Jednoty Českých Bratří, Kostkové z Postupic, měli od roku 1436-1557 v držení Nové Hrady. V nastalé době pobělohorské se svatoprokopský kostelík stal opět katolickým.


Při opravách v roce 1903 se přišlo na stěně za oltářem na tento nápis: "Dokonáno dílo toto 1589, den páteční od Vlachů, ten pátek před sv. Vavřincem - za bytu mého, kdy jsem byl zde farářem. Kněz Václav, rodič mejtskej, syn Jana Sekery. A dáno od něho tomu mistru kop 774 a jeden groš." V 17. století náležela ves k sousednímu novohradskému panství a chotovický farní kostel, za třicetileté války opuštěný, byl v té době obnoven a stal se filiálním kostelem Nových Hradů.

Tereza Nováková v místopisu „Čechy Východní“ z roku 1905 o Chotovicích píše: „Ty doby dávno minuly, kdy hojně živých přicházelo sem pobožnost konat…… Chrámek na ostrohu chátrá – snad, než naň dostačí skrovná prý fundace, rozpadne se docela.“ Spisovatelku by jistě potěšilo, že její pochmurná prognóza se nenaplnila. Kostelík stojí dál.

Dne 28. března 1942 postihla kostelík velká ztráta. Tohoto dne musely být odevzdány okresnímu úřadu dva zvony, které byly později roztaveny a materiál použit na výrobu zbraní pro německou armádu. Velký vážil 219kg a nesl nápis „V kříži naše spása“ – Malý zvon (umíráček) vážil 36kg. Měl nápis: „Odpočiňte v pokoji – po boji“. Oba zvony byly ulity mistrem Buřilem v roce 1925 v Kuklenách u Hradce Králové. V roce 1960 se kostelík dočkal nové šindelové střechy. Velkou zásluhu na této akci měli P. J. Mokrý a P. Kulhavý. Odborné práce a dozor vykonal pan Sádecký z Makova.

Do dnešní podoby prokoukl chotovský kostelík na konci devadesátých let, kdy nákladem 300 tisíc byla opravena omítka.

Další dominantou Chotovic je kamenný kříž vévodící návsi – na „Hlavátkách“. Věnoval jej v roce 1890 výměnkář Václav Jůza č.58 na výměře 4 sáhů se základním kapitálem 20 zlatých. Tolik z obecní kroniky.

Po dlouhých letech se dočkal potřebné péče. Práci provedl restaurátor Luděk Špatenka z Vysokého Mýta. Kříž musel být celý rozebrán, vyčištěn a opraven. Dnes je opět v plné kráse, jako v roce 1890.